Hepčíík
Tohle mě ale vážně sejří. Reklamy plné spokojených člověků, kteří si po aplikaci stříkance do nosu vykračují po zasněžené pláni jen tak ve svetříku, venčící svoje usměvané čokly, kteří samým zoufalstvím nad tím, že nebyli venku, pobíhají po domech s vodítkem v tlamách a všemu kraluje hloupoučká reklama, kde paní obhájkyně požaduje zkrácení trestu rýmy o tři dny podáním stříkance. Bleh!
Obdobím rýmy jsme si prošli asi všichni. Někde se nachladíme, organismus řekne f*ck off a začíná kašel, někdy horečka, ale snad nejhorší je ta zpropadená rýma. Člověku teče z nosu, v noci nemůže dýchat, nos má oteklý a rudý od neustálého smrkání. Do nosu šplícháme Nasiviny, které sice dočasně uleví, ale prd z toho. Větší frajeři se napařují nad horkou vodou v hrnci s přídavkem kdovíjakých příměsí, ale výsledek v nedohlednu.
Ženy to svým nastavením mají jednodušší. Jsou zocelené porody, ale co my, chudáci muži? Jsme oslabeni a s kapsami plnými posmrkaných kapesníků se vydáváme z jeskyní na lov a zajištění krmi. Mamuti před námi kvůli neustálému posmrkávání a pokašlávání prchají a to se pak špatně loví. A máme se vracet do jeskyně s prázdnou? Co si o nás strážkyně ohňů pomyslí? Že nás skolila rýmečka?
Ano, je to tak. Jsme poraženi neviditelným nepřítelem jménem Rýma. Můžete (vy dámy) z toho mít zlomyslnou radost a kroutit nad naší slabostí hlavami, ale faktem zůstává, že trpíme. Trpíme jako Hus. Možná i víc. Ale o to příjemnější je, když nám rýmečka skončí a můžeme se pusinkovat bez obavy z nepříjemného zážitku.
#sratnatocz