Když už jsme u těch hlav, přidám i zbytek audiovisuálního pekla.
Sobota, venkovní posezení, pivečko, pohodinda.
Představení pro děti, Divadlo Trakař. Dva postarší pánové, co měli co dělat, aby to v tom horku vůbec udýchali, předváděli svoje kejkle pro naše dětičky, kterým pomalu docházela cukrová vata a trpělivost.
A do toho se do prvních řad postaví přitroublí dospěláci, kteří samozřejmně ví všechno nejlíp a začali řešit svoje domácí potřeby. Jak byl tuhle v Lidlu a nebylo toto, kam pojedou na dovču, ale drahá nafta a další tuze důležitá témata, která nesnesou odkladu.
Takže milí pánové z divadla museli zvýšit decibely na max a překřikovat párek pitomečků. No, ujal jsem se vedoucí role, dopil svůj chlapácký flat white a jal se je upozornit.
Teď má asi přijít dramatický příběhový zvrat.
Nepřijde.
Dospěláci se na mě podívali, jakože co řešíš demente, párkrát si odfrkli, tiše něco prohodili a zmlkli. Jsem hrdina.
#sratnatocz