Jdu do vás.
Viděli jste film Vlastníci? Sranda, že? A věříte, že tohle se skutečně může někde zažívat? Že opravdu v každém kolektivu jsou lidé, kteří svojí toxicitou otráví a nakonec zmanipulují zbytek, že odejdou, nebo nepochopitelně změní názor na základě cizích emocí?
Třeba ve zmiňovaném filmu Vlastníci se sousedé nedokáží shodnout na opravě domu, která by přinesla užitek vlastně všem. SVJ to má zpracované, má vizi, prostředky i cíl. Ale najde se tam pár blbů, kteří to principielně bojkotují, protože prostě můžou. J. Lábus pronese zásadní větu: Ne. Nemusím nic vysvětlovat. Ne je moje odpověď, ne je můj názor i moje právo.
A přesně o tomhle to je. O svých právech a cizích povinnostech. Já můžu a kdokoli se pokusí můj názor interpretovat jinak, než chci já, tomu to osladím. Ty potřebuješ můj hlas a moje schválení? Nakakat! Nedám. A zblázněte se.
Potřebuju tady odhlasovat nový výtah? Podle stanov potřebuju 75% souhlasů. Chybí ti dvě procenta? Tak to všechno můžeš zahodit a práci za několik měsíců shrnout do koše.
Toliko demokracie v praxi.
#sratnatocz